Ranní rychlovka s Jiřím Šedkem
Ranní rychlovka je podcast a blog orientovaný na oblast přímého prodeje, marketingu a vedení lidí. V první sérii (2016-2021) bylo natočeno celkem 200 epizod, které byly vysílány vždy živě na facebookové stránce Jiří Šedek. A nyní po 2 letech spouštíme druhou sérii!
Ranní rychlovka s Jiřím Šedkem
Efektivní strategie pro zvýšení osobní produktivity
Pamatuji si dobu, kdy multitasking a plný diář pro mě znamenalo být efektivní. Neustále jsem něco řešil a měl pocit, že vydávám maximální produktivitu. Jenže výsledky tomu vůbec neodpovídaly. Když jsem viděl kolik různých rolí (‘klobouků’) zastávám, došlo mi, že musím s časem pracovat jinak.
Jak toho stihnu za menší čas daleko více a mám větší kontrolu nad tím, co se děje během mého pracovního týdne jsem si uvědomil postupně cestou a inspiraci jsem posbíral od velmi produktivních lidí v rámci mé kariéry.
A co je zásadní? Pamatovat si, že ne všechny problémy je nutné řešit ihned, někdy je lepší nechat oheň hořet a soustředit se na to důležité.
Proč si tuto epizodu poslechnout?
- Jak multitasking limituje vaši efektivitu
- Proč ne každý problém potřebuje okamžitou reakci
- Jak eliminovat vyrušení během práce
- Pochopíte, proč je reflexe a dlouhodobé plánování zásadní
Ahoj, v dnešním videu vám doslova převrátím z hůru nohama vaši osobní produktivitu a ukážu vám, jak vytěžit daleko větší množství výsledků z vašeho času. Takže pojďme na to. Ahoj tady, Jiří Šedek, srdečně vás vítám u další epizody podcastu Ranní Rychlovka. Dneska mám pro vás takové tři zásadní aha momenty, které, když mě osobně docvakly, tak se raketově zvýšila moje produktivita. To, jak se u své práce cítím, to znamená, jak mám energii, jak to znamená, jak mám energii, jakou energii dávám i dalším lidem, a hlavně toho stihnu za menší čas daleko více. A hlavně mám větší kontrolu nad tím, co se děje v rámci mého pracovního týdne a samozřejmě i mého podnikání. Tohle jsou věci, kterou jsem zažil.
Speaker 1:První dva typy jsou spíše o tom, jak si ten čas vytvořit a učesat si svůj diář, A třetí věc je o tom, jak si ten čas přifouknout V první fázi. Když člověk začíná kariéru, tak z pravidla má nastrost pouze sám sebe a, jak se říká, má jeden klobouk na hlavě. Byl jsem na jednom skladám školení ohledně 12 cest ke zvedání efektivity vedoucích pracovníků a tam se používá velice hezký pojem klobouk. Každý má v našem biznise. Někdo tomu říká já nevím klobouk, někdo tomu říká role, někdo tomu říká nějaký účel v té firmě a podobně. Pojďme se chtít klobouku, Protože to pochází z toho, že když jste na nádraží a vidíte někoho v klobouk, Děláme nějakou svoji práci, na kterou nás ta firma najme.
Speaker 1:Když vstoupáme hierarchii, tak máme často další klobouky. Když vezmu za síťový marketing, já mám na své hlavě několik klobouků za ty roky. To znamená Takže, jsem v úzovkách obchodník a mám na sobě klubůk obchodníka. Druhá věc rovněž se starám o vzdělávání a rozvoji klíčových pracovníků v našem týmu. To znamená, jsem i lektor šlobouk. Třetí věc jsem i manažer. To znamená, starám se o tu denní rutinní činnost nebo běh té struktury.
Speaker 1:To znamená, aby každý viděl, co mám kde dělat, co se kdy bude organizovat, kdo tam přijde, jak to bude všechno probíhat. Takže organizuju na takové té hodnotové úrovni a vizi toho, kam to chceme ne jako firma, ale jako tým posunout. No jo, ale já jsem tohle dřív nevěděl, že ty máte i firmy, kde majitel je ředitel výroby, je ředitel logistiky, uklízečka, někdy pokladní, Každý máme tolik klubouků. Akorát já jsem si to neuvědomoval. A co jsem dělal? Napište dočet tu jedničku, jestli to děláte taky.
Speaker 1:Já jsem toho chvilku tamto a měl jsem pocit, že jsem nejproduktivnější člověk na světě, Že prostě tam zvednu telefon, tam napíšu e-mail, tam někam hledu na schůzku, po cestě z té schůzky něco vyřizuju, A já jsem si fakt myslel, že jsem produktivní. Já jsem furt něco dělal. Takže No, vlastně furt Obvykle 8.30-9.00 už jsem byl v provozu, a dělal jsem do 9.00 do večera, když jsem bral telefon, i v 10.00 večer Moja přítelka mě za to nesnášela, že jsem de facto byl s ní a nebyl s ní. A nemluvím o tom, že když jsem se na to díval, ne z pohledu odpracovaného času, ale výsledků, tak se toho zas tak moc nedělo úplně. Já si připravil jako nejproduktivnější člověk na země kouly, ale reálně výsledky tomu vůbec neodpovídaly.
Speaker 1:Bot jedna, Jak si udělat pořádek v těch rolích Mě hodně pomohlo, když jsem si vzal papír, tušku a sepsal jsem si jaké role v té firmě mám. To znamená, jaké činnosti které provádím mají nějakou de facto formální pozici. Jestli by se na to, co dělám, dal normálně najmout člověk a co by dělal. Teď mě napadl ještě po cestě další klubouk, a to je manažer marketingu. Protože dělám i různou kreativu, vymýšlím, jak ty věci budou vypadat od eventů, pozvánek, vizité, katalogů a tyhle věci.
Speaker 1:Tady jsem si sepsal všechny ty pozice, které já plním, všechny klobouky, A už jenom to, že jsem si zvědomil nějaké role.
Speaker 1:Tak si představte, že jsem všechny tyhle věci dělal. Často do toho ještě dělají lidi účetnictví, úklid ve firmě, někdo si ještě vaří jídlo v práci nebo nevím, jak se to dneska řeší všechno v těch firmách, že by dělal třeba z domova, že jo, To ani nemluví o tom, že jsem si myslel, že když si uvařím doma jídlo, že nejen První věc je sepsat si ty klobouky a vůbec si zvědomit, že tam jsou nějaké role které plním a že to jsou role které se často navzájem ruší, Protože vy máte některé role které jsou ryze manažerské a pak práce které jsou víc kreativní a takové jako o solové produkci, Že vlastně nejste s někým, ale že potřebujete mít čas sami na sebe a jste u počítače, u diáře, plánujete, vizualizujete a podobně, Což je taky práce. Ale teď si nezměte, jo, Já jsem diář byl hlavně nabouchaný zoomama, schůzkama, telefonátama a poradama, A můj čas byl tím produktivnější, čím jsem tam narval víc zoomů, porad, telefonátů a schůzek. Ta logika, ta optika mého oka byla v tom, že čím mám víc narvaný diář různými jmény a zoomy a hovory, tím jsem lepší a produktivnější. Zároveň je tady ale druhý pohled když jsem manažer, marketingu, kreativec, člověk, co dělá takovou tu neviditelnou práci, to znamená, nejsem na žádných schůzkách, s nikým nemluvím, ale jsem u počítače a řeším ty věci, tak naopak tam jsem produktivnější, čím prázdnější diář mám. Takže úplně opačná logika. Vemte si, já jsem měl pak den, kdy jsem diáři neměl vůbec nic a měl jsem vyčitky. Říkám Jirko, tam bys měl mít nějaké schůzky, pojď si rychle něco domluvit. Tohle mi říkal můj mozek, protože jsem furt vnímal svůj čas spolu s optikou toho manažera. Ale pak se kupily takové ty kreativní úkoly, musel nějak si zvizualizovat, zkusit si jej udělat, protože když zadáváte práci, ale nevíte, jak to má vypadat nebo nemáte představu, je to dost složité. Tím pádem, abych tohle zvládl a ty klobouky mohly fungovat, musel jsem si i rozhodit svůj diář na jednotlivé dny. Takže jsem přešel z toho multitaskingu, když jsem chvilku dělal manažera, chvilku jsem dělal obchodníka, chvilku jsem dělal uklízečku, chvilku jsem dělal kuchaře, znáte to. Pak jsem řešil faktury.
Speaker 1:Můj mozek z toho byl úplně dostřelný a reálně ten produkt za to moc nestál, úplně Myslím, jako ten celý výstup té činnosti a toho dne. Tím pádem, když jsem si sepsal ty klobouky, co, kdy, jak dělám v rámci té dané role, tak jsem si rozhodil dny, a dnes můj diář vypadá tak, že mám každý den nějaký klobouk. Tím pádem já vím, že třeba v pondělí jsem prioritně manažer, Já v pondělí neplánuju týden. Někdo si třeba vezme, že v pondělí tak si rozplánuje ten týden za mě v ponělí už je pozdě, protože v ponělí už všichni pracujou. Já jsem celé ponělí manažer.
Speaker 1:To znamená, začínám poradama v jedné firmě, v druhé firmě a potom mluvím s klidčem pracovníkama třeba 10 minut, jenom nováčky, tedy aktivity produkující příjem, s těmi top výkonnými lidmi v týmu, A tímhle způsobem si nakupnu týden, takže hned v pondělí mám klubu k manažera. Moje úterý je teď momentálně rozseklé na půl, to znamená, na některé dole nepotřebují celý den, ale mám jenom půl den. Takže celé moje úterý jsem obchodník, Dotahuji klienty, plánuji produktové akce, které budeme s tím dělat, Nastávám se o to, aby ve firmě byl obrat, A dopoledne mám hluboký blok. O tom budu za vteřinu mluvit, kdy dělám kreativní práci. Já jsem dřív dělal ty různé videa, webináře, tak jako v mezičase. No, tam mi něco odpadlo. Tak super, natočím nějaké video Úplně otevřeně.
Speaker 1:Manažer pracuje na schůzkách. To znamená, jdu na schůzku, tak na tu schůzku se připravím buď ráno nebo po cestě na tu schůzku. Co tam chci, o co tam jde, co je výsledek, na co jsem ochotný se s tím člověkem zaměřit, naopak to už řešit s ním nechci, a podobně. A já jdu na schůzc jako člověk, co dělá tu neviditelnou práci. Teda vlastně v diáři není, ale je tam ten den vyplněný.
Speaker 1:Tak tam pracuji mimo tý mítingy, A hlavně nedokážu tak rychle připídat hlavu. Možná už je to věkem, ale mně se rádi děje to, že mě, když někdo zavolá, já se musím pak několik minut vracet zpátky do toho flow, které jsem třeba něco tvořil, Ať je to scénář k nějakému webináři, program na event, co, kdo, kdy, kde, proč ř to, aby se třeba tohle splniloočím úplně k jinému úkolu, Brutál Často úplně k jinému úkolu. A pak mám tři rozdělané věci, Aby se mi tohle nedělo a byly ty všechny klobouky produktivní, tak jsem si je musel rozdělit. Když řeknu OK, mám červený čas, zelený a modrý v diáři, Já mám třeba červené aktivity které mám s týmem, kde s tím nejde hýbat.
Speaker 1:Pak mám manažerskou práci, kdy jedu na schůzky, kdy mám setkání, zoomy, a tam mám zaplý telefon. Modrý čas A zelený je hluboká práce. Tohle je z knihy, která se jmenuje Hluboká práce. Doporučuju přečíst. Tahle knížka je skvělá.
Speaker 1:Případně dočte tu dvojku, kdybyste potřebovali přesně autora a název díla. Tuším že se přepamatuju. A já jsem dřív přecházený do druhého typu pro osobní produktivitu, měl představu, že musím jít furt dostupný, Že mi se lidé nedovolají, že to je problém, a já si zakládám v rámci vedení týmu na otevřenosti v komunikaci. To znamená, komunikují ty věci tak jak jsou. Nedělám žádný sugarcoating, to znamená, necukruji nic.
Speaker 1:Když řeknu OK, tohle se nedaří, to se musí vyřešit. Tak to necukruji, a dívejte se, jak se mají děti. Lidi můžou přímo zavolat, Ty nepříjemné věci vyřizuju já. Když se musí někomu zalect, něco zkazilo, je problém, nějaký něco, tak volám přímo já. Nebo to lidem říkám přímo já.
Speaker 1:No, jenomže to trošku koliduje s tím, že já jsem tím pádem chtěl být furt dostupný, furt být na mobilu, aby se mi někdo zavolal, aby se mi dovolal, abych to rychle telefon vyřídil a podobně. Jenomže to se úplně doslova, jak říkám, koliduje s tím, kdy pot, že to je věkem, To není věkem. Takhle funguje náš mozek. Pro mozek je velmi náročné, když se neustále přepíná na nové a nové činnosti. Druhý bod Já jsem si našel v diáři dva, půl dny, kdy dělám tu kreativní práci a mám normálně dovolenkový režim, Takže na mobilu zapnu té letadlo a neberu telefony.
Speaker 1:Tam jsem si musel chvilku zvyknout na to, že nejsou žádné požáry. Víte co? Já nejsem kardiochirurg, Vzmět, Já nezachraňuju životy. Já prodávám krémičky, vonavky, aloe vera a vzdělávám lidi. U nás tady nejsou žádné požáry, nic, co by nepočkalo. Pár hodin Neumírají lidi.
Speaker 1:My nejsme NASA, že musím na vteřinovou přesnost řídit přísadní rakety na Marzu? Ano, chvilku mi trvalo, než jsem se na to zvykl, Ale že nejsou žádné požary Já jsem. Víte jestli nám někdo neumřel během té hodiny Neumřel, nic se nám nestalo, nikdo neumřel, Nikomu nekrvácal do mozku. Tak zvám Šetkovi a tohle vyřídím. Jenomže oni nechápali, že mi to úplně rozstřelo diář a neudělám skoro nic. Takže jsme to přehodili a já se tím mluvím kdy se to mně hodí, Protože většina telefonátů je kdy lidi něco chtě.
Speaker 1:No, tak jsem řekl ok, tak, já po nich nic nepotřebuju, Chtím něco o ní, po mně, buď vědět anebo vyřídit. No, tak, to budeme dělat v době, kdy se to hodí mě, ne jim. A tahle zásadní věc. Od té doby těch hlubokých bloků přibývá. Já jsem původně mě blok úterý, čtvrtek od 8 do 10, dneska 8 až 1 hodina Zkuse, bez slitování, a v té době se mi nejde dovolat. Rozumíte nic se neděje Každý.
Speaker 1:Když vezmu interní tým, to znamená partnery s kterýma spolupracuju interně ve firmě, tak tam každý ví, co má dělat a ví, že v tenhle čas nejsem dostupný. Takže když něco potřebujou, tak to řeší předem nebo mi volají i den předtím, místo toho, aby to dělali v mezičase, kdy se jim to hodí. Výstup tohodle má zneskutečná, řekl bych, produktivita. Já stihnu svoji práci a pak mám prosto na to dělat manažera. Lidi více respektují můj čas, protože já jsem začal respektovat.
Speaker 1:Oni ví, kdy mi volat můžou, ví, když jim to neberu a řeknou aha, je úterý, je čtvrtek, Zavést si hluboké bloky. Já na tom musím mít i čas na přemýšlení. To není, jako že bych já nevím přemýšlel nad tím, co si budu udělat k večeři a jestli nepotřebuji já nevím nové boty. Ne, Já mám regulérně čas na přemýšlení nad sebou, nad byznysem, kde jsem, dávám si i zpětnou vazbu.
Speaker 1:Většina lidí přemýšlí těch 5 minut ráno na záchodě a 5 minut ve sprše ráno, Takže de facto přemýšlet s tím byznysem a životem 10 minut denně, a potom 12 hodin pracují na tom směru. Ješ 10 minut přemýšle nad tím, kam ta loď pluje, a 12 hodin veslujou No, A pak se diví, že někdy dojeli tam, kam nechtěli. Žezmete oni Takovou porci času stráví nad tím, kam se v životě posouvají, jak jim směřujou, a pak tolik času na tom makají. To je docela nepoměrný, myslíte? To byla druhá praktika jak si zlepšit efektivitu? Najít čas sám pro sebe, kdy děláte kreativu, ale i kdy přemýšlíte, kde jsem, co dělám, co se musí stát, kde, co hoří a podobně.
Speaker 1:Mám pro vás ještě takovou jednu bonusovou věc Já jsem měl často pocit, že každý problém musím hned řešit. Když je jako problém něco špatně, tak já všeho nechám, jdu to uhasit. Co jsem se naučil za těch deset let. A protikám dneska máme produktivitu ve firmě v týmu pětinásobnou tomu, co jsem měl dva roky zpátky, Pětinásobnou, Byť jsem měl tenkrát daleko větší tým Před třemi lety, dvouma rokama, třema rokama jsem měl daleko větší tým než mám dneska, Ale produktivita toho biznesu byla zlomková, Protože já jsem měl ten problém Neefektivní manažer, nechápal jsem spoustu věcí, měl jsem to i věkem, já nevím.
Speaker 1:A víte co, když máte velkou strukturu v mnoha zemích, tak to není, že jdete po pěšince a sem tam šlámlete do nějakého bubku. To je hovno za hovnem. Co se děje, Furt se něco děje v jiných zemích, tam se to uhasilo, teď se to tam projevilo, tak to jdete komunikovat. A teď, kdo ten e-mail napíše a komu se to řekne a co na to líří, a ten ježišmarja panikaří, ten nepanikaří, ten je v pohodě, tomu se to musí vysvětlit a tomu se to musí říct prvnímu, než to bude vědět tamten nozi problémama, Např.
Speaker 1:Máte pak na konci dne pocit, že se chcete zabít, protože furt řešíte nějaký problémy. Ale já dneska říkám, že kdo nemá problémy nepodniká. A zase je to i sranda, protože dneskaky, A když se mě vědět, Jirko, jak se mám, říkám, já se mám rychle a usmívám se o toho, Říkám, ale mám se super. Oni říkají jo, máš to určitě hodně Říkám jako takového větší páka, No, kam mířím. Anglicky se tomu říká let fire burn.
Speaker 1:Prostě nechte ten oheň hořet, nechte i ten žár, který z toho problému je na vás působit, Na to si zvyknete. Ne každý problém, který se vyskyt, který se objeví, se musí hned řešit. A já to dřív nechápal a myslel jsem si když mi někdo řekne Jirko, tohle se děje nebo tohle se stalo, Já říkám aha, jdu to ře. Každý problém vyžaduje můj zásah. Dneska jsem rád, když mi lidi ty věci hlásí.
Speaker 1:Vždycky jim říkám, ať mi ty věci nehlásí před webinářema a nehlásím je před eventama. Mítám třeba event pro 100, A teď ten člověk mi hodinu předtím volá, že se zasekla někde paleta s tiskovinama. Rozumíte, hraje to roli? je to v ten moment důležitý? není tak mi to prostě neříkejte. Tak i lidi kolem sebe učím vědomí, že jejich činy, jejich informace mají vliv na mě.
Speaker 1:Víte co? A čím člověk je inteligentnější, tím si víc uvědomuje, jak jeho chování ovlivňuje a má dopad na další lidi. Takže já vždycky říkám, ať mi ty věci prostě neříkají v určité dny, že když mám OK dozvědět nějaké věci, Naopak v úterý, kdy už ty porady proběhly, už to nehraje roli. Tak říkám radši mi zavolujte v neděli večer. Neho člověka se přímo zeptám Říká to mi to jenom pro info, nebo to vyžaduje nějaký můj zásah, Já toho člověka přímo zeptám.
Speaker 1:Oni ne, Jirko, to je v poději. S tím si Sebe znám dost dobře a vím, že moje silná stránka je extrovertní logika. To znamená rychle řeším problémy, rychle chápu věci a vím do čeho kopnout nebo za co zatáhnout, aby se to opravilo. Tím pádem mám přehranou tendenci, všechno opravovat a řešit, A lidi okolo mě vě tak ví OK, hoří, to je to problém, je to urgentní.
Speaker 1:Volat Jirkovi, Jirka to opraví. A někdy, ano, mám chuť, toho člověka navést, jak má udělat. Někdy řeknu OK, hoří, to uhní, udělám, opravím. A pak mu řeknu hle, díky za info. Nikdy se nezlobím, kdyby ten člověk řekl nejírko, já jsem tyjo mojí nedbalostí, udělal tuhle chybu, stálo na to to jak to je. A řeknu OK, díky za info, Víte co s tím? A říkáte mi to pouze pro informaci, nebo to vyžaduje nějaký můj zásah?
Speaker 1:Člověk, ne, já vám to říkám, že jsem to věděl. Stalo se tohle. Jo, sorry, je to moje chyba, jsem dějou blbě, protože ví, že nejančím, nevstekám se, nekupu kolem sebe. No, a hlavně ta moje mentální houževnatost, že nechám se Česky, Nechám ty věci sedít. Tak, nechám ty věci sedít, Nechám ten oheň hořet. Takže tam hoří nějaký ohýnek neznamená, že ho musím hasit. Já jsem zvykl na to, že se furt něco děje.
Speaker 1:Paradoxně je dneska mě znervozňuje, když se něco neděje. Já jsem zvykl, že fur děje nějaký problém nikde. A teď, když se chvilku nic neobjeví, nic se nikde nevyřítí co hoří nebo nějaký problém, já jsem nervózní, protože vím, že když se dlouho dostane nic malého, přijde nějaká větší facka. Tím pádem já jsem rád, že se to děje, a čím víc problémů vyřešíme, tím se posouváme dál v tom biznise. Takže já dneska už tyhle věci vůbec nevnímám jako nějaký problém, jako nějaký zadrhel.
Speaker 1:To je moje práce, Jak to je na tom autě, vaše hovno, naše radost. Takže já jsem úplně v pohodě s tím. Je to, že se dějou, je normální, to souvisí s růstem toho podnikání, protože ano, když máte trafiku se žvíkačkama a časopisama, tak tam se to asi moc nestane Logické. Když děláte větší biznis v dalších lokalitách, zemích, no, tak se něco furt řeší. A třetí věc je něco nad čím jsem uvažoval mnoho let zpátky úplně hloupě.
Speaker 1:Víte, šedek moje logika. Za auto dát o 10-15 tisíc víc měsíčně, to jsem si vždycky nějak jako odůvodnil, že jo, No jo, tohle už má dost najeto a už bude po záruce. Jo, to jsem si vždycky měl vydůvodnit. Ale najmout člověka, který mě odbřemení a vezme par těch ideálně klobouků celých nebo nějakých činností, které vím že umím, ale dělal by je klidně někdo za mý peněz. No, to jsme.
Speaker 1:Největší game changer byla asistentka do podnikání. Dneska mám tři A já ty lidi nevnímám jako že dělají pro mě, ale že jsme parťáci, Že to jsou lidi, kteří dělají vedle mě a děláme spolu, co my budujeme. Já často říkám managementu cirkus. Ne, protože bychom tady dělali v takovém chaosu, ale protože ano, podnikání je určitým způsobem jak když člověk jako dělá manažera cirkusu, dělá v té manéži, Tam má někde, tam něco jde, hoří. Jo, prostě sranda, Furce něco děje, a člověk musí ten chaos nějak jako na sebe napasovat. No, tím pádem ten třetí bod, že měli jste hlubouky, měli jste hlubokou práci, pak jste měli bonusový tip on je toho nechat oheň hořet, no, a ocenit svůj čas.
Speaker 1:Vemte reálně, reálně si vezměte kolik měsíčně vyprodukujete hrubého. Jo, protože ano, zaměstnánci řeší klubem z čistého v podnikání je to o hrubým příjmu, protože ten čistý je podle toho, jak potřebujeme, že jo, Vemte si váš hrubý příjem, hrubou marži chcete-li, a spočíte si objektivně, Objektivně. Ne, no, mám pocit, že to je tolik a tolik, ne. Spočíte si za ten měsíc, Kolik hodin jste reálně pracovali.
Speaker 1:Pracujete denně, ne Pět hodin, osm hodin, deset hodin, 8 hodin, 10 hodin, 12 hodin. Děláte 5 dnů, děláte 6, děláte 7 dnů v týdnu. Jak to máte? Teď si vemte do lomítka OK, Měsíčně vrubem, vydělám. Příklad co bych počítal 50 tisíc. A dělám 20 dnů v měsíci, lomeno 20. To znamená, přes palec vydělávám zhruba 2,5 litru denně v hrubým Prima.
Speaker 1:A teď, kolik hodin denně dělám, Zjistíme, já jenom dělám denně dvě hodiny, tři hodiny. Já jen dělám dvě hodiny, tři hodiny. Teď nejde o to, jak to přesně vy máte, jde o to najdete tu matiku, Tak máte nějakou hodinovku, Hrubou hodinovku, A teď jsou činnosti, které může dělat někdo za vás. A když to spočítáte, kolik času to je, tak si můžete reálně koupit čas, Koupit si čas. A já jsem tuhle činnost hodně odkládal.
Speaker 1:Já jsem si myslel, že vlastně to, že budu investovat do dalších lidí, to jsou další náklady, že ho vydávám další peníze, a co, když pak ty peníze nebudu m za rok života vybudovat? a co jsme předtím? v předtím bysme se dělali za pět let výsměch, ale jen kvůli tomu, že lidé byli hrozně neefektivní Člověk, co měl h. Ale já jsem v tom vydostl. Tak jsem si myslel, že takhle to je normální, že vlastně mám dělat všechno. A hlavně víte, co já třeba, když to vemu, já mám v týmu poligini, která je skvělá, hodinu e-maily, tak ten výstup není rovný mojí hodině. Ale tím, že ona to dělá ráda, zajímá se o to, baví ji to, tak ona za hodinu udělá to, co bych já při tom všem různým přepínání, vyrušování uděl produktivitu za tu hodinu. Když na úplně jako příklad jo, Pojďme pryč o duševní práce a pojďme k manuální práci.
Speaker 1:Máte člověka, co má vykopat jámu na zahradě, A teď máte zkušeného řemeselníka, který je takovej statnější kus už pár děr do země vykopal. A pak tam máte někoho, kdo lopatu držel jednou v životě v ruce. Navíc není moc takovej statnej, je takovej pohublej. No, myslíte si, že dokážou, když budou hodinu kopat jámu do země, lopatou, rýčem, jedno či co. Si vezmou že jejich díra bude stejná? No, jasně že nebude.
Speaker 1:Takže například, když vezmete člověka, který se zabývá tímto typem výkopových prací, tak jejich hodina má jinou hodnotu pro tu firmu a hlavně za tu hodinu ta jáma je prostě větší. Tím pádem já si kupuju čas. Já mám i třeba různé asistentky. Já si nemyslím, že může existovat nějaký superman. Tak mám tři asistentky.
Speaker 1:Jedna je kreativní, druhá umí 8 jazyků a je jak švýcarský nůž. Já, když s Bárou mluvím, tě to zdravazykama, co jde v Evropě. Takže ona, když třeba dělá nějaké materiály, tiskoveny, tak ona to prostě umí zaražit, produkovat ve třech nebo čtyrech jazycích. Chápete to Neskutečný? A já mám jednu, která je skvělá na organizě co kde, proč faktury, co, kde se musí ještě dořešit úřady, dneska ještě přesná.
Speaker 1:A prostě vím, že radši mám tři takovéhle než jednu, která by ráda by stihla všechno. To nejde. Teď neřeším, že nikste nebo nejste, Prostě buď jste v tom silní nebo jste v tom průměrní, ale nedával bych si do hlavy to hm, to mi nejde, na to já nejsem, to dělat nebudu. To je investice do firmy. Ještě jednou koupit si čas je investice do vlastní firmy.
Speaker 1:I když jsi živnostník, to je jedno, ale já, když vím, že jako živnostník no-transcript. Takže, koupit si čas, je to excelentně důležitá věc, a já mi to doporučuji všem sítěřům. Co těch sítivých marketingů, protože těch rolí, co se musí dělat pro to, aby ta sítě rostla, tak je mraky, a radši si koupím čas, takhle někoho navíc, asistentky, a udržím se třeba delší dobu ve své dobře placené práci. To znamená, ano, mám denně třeba nějakou zaměstnanskou pozici velmi dobře placenou, a pak mám si těch věcí. Ok, Přátelé, já věřím pevně tomu, že tohle bylo dneska pro vás velmi zásadní video, jestli mi povedlo, vám překlopit způsob, jak se díváte na váš čas a na osobní produktivitu. Chcete takový bonus, který mám dneska pro vás v rámci tohohle videa. Napište mi do komentáře slovo čas a já vám pošlu takový pracovní sešit s dalšíma tipama, jak zvýšit svoji osobní efektivitu. Díky za pozornost a uvidíme se u dalšího videa.