Ranní rychlovka s Jiřím Šedkem
Ranní rychlovka je podcast a blog orientovaný na oblast přímého prodeje, marketingu a vedení lidí. V první sérii (2016-2021) bylo natočeno celkem 200 epizod, které byly vysílány vždy živě na facebookové stránce Jiří Šedek. A nyní po 2 letech spouštíme druhou sérii!
Ranní rychlovka s Jiřím Šedkem
Proč jsem přestal řešit work-life balance?
Upřímně, work-life balance je pojem, o kterém všichni mluví, ale málokdo ho doopravdy zažije, zvlášť když budujete podnikání. Dokonalá rovnováha mezi prací a osobním životem často neexistuje, ale to je v pořádku.
My často vnímáme úspěchy lidí jako něco okamžitého, ale už nevidíme ty roky práce, které do toho obětovali. V uřčitých fázích života je nutné akceptovat, že budete více investovat svůj čas do kariéry než do osobních vztahů nebo volného času.
Musíme ale znát své hranice a vědět, kdy přibrzdit. I když lze krátkodobě pracovat na maximum, dlouhodobě je potřeba vyrovnávat práci a osobní život, aby nedošlo k vyhoření. Rovnováha je však někdy jen o správném nastavení priorit.
Proč si toto video pustit?
👉 Pochopíte, proč dokonalá rovnováha neexistuje
👉 Proč je někdy nutné nerovnováhu v začátcích přijmout
👉 Jak jsem zvládal období intenzivního pracovního nasazení
👉 Zjistíte, že work-life balance je někdy jen o správném nastavení priorit
#podcast #rannirychlovka #podnikani #uspech #jirisedek
Přátelé, krásný den. Srdečně vás zdravím u další epizody Ranní Rychlovky. Dneska máme spolu trošku takové lifestyleové téma a tím je Work-Life Balance. Je to téma, které já teď osobně v poslední měsíce dost aktuálně řeším, takže vám řeknu takový svůj mo. Tak jo, jdeme na to. Slešně vás zdravím u dalšího dílu podcastu Rani Rychlovka. Jmenuji se Jiří Šedek. Pokud dneska díváte poprvé, tak tento podcast je o sítivém marketingu, obchodu a osobním rozvoji. Dneska budu mluvit trošku o takovém měkčím tématu, a tím je work-life balance. Víte, sám jsem si na tohle téma dost dlouho dělal názor. Pro ty, kdo ještě třeba neznají tady tohle dneska už čengliš slovíčko, protože je to anglické a už to hodně používají u nás, já moc tady ten anglicismus nemusím. Takže je to rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Víte, co ti vám řeknu něco, co jsem navnímal za těch 10 let, kdy jsem i pozoroval mnoho, velmi, ale i podnikání osobně. Víte, úplně otevřeně, já jsem se ještě nesetkal s nikým úspěšným, kdo má úplně plně work-life balance. Čím jsem se setkal, tak to bylo o tom, že ten člověk třeba ok, svoji kariéru budoval 5, 10 i 15 let. A já teď budu velmi otevřený já neznám nikoho, kdo vybudoval velký úspěch za rok. Vždycky to bylo o několika letech práce, která možná nebyla vždy vidět, ale ta práce tam bez pochyby byla.
Speaker 1:Ano, to, že ten člověk jednoho roku pak spadasátinásobil, skvěle. Ale člověk nemůže počítat pouze tu dobu, která byla vidět, ale prostě celou tu práci zatím. A tohle když jsem nechápal, tak jsem si často zbytečně tvořil možná i lehkou frustraci z toho, že třeba už něco dělám nějakou dobu a ještě nemám výsledky jako ten či onen. Ale co u mě byl takový zásadní problém, že já jsem neviděl a nebo mnohdy nechtěl vidět, co ten člověk má za sebou, kolik let tam musel takhle ve stínu pracovat, aby ten úspěch mohlchozích projektů musel pohřbít, aby pak vstoupil do jednoho nebo začal jeden projekt, který během jednoho roku byl prostě na obrovských číslech.
Speaker 1:Takže teď vám to řeknu možná optikou človu já, protože vždyť já nejsem typ, který může někomu v tom hledávat nějaké rady nebo dávat nějaké moudra, ale točím video, takové, které bych si chtěl ve 20 pustit, aby mi vytvořilo takovou větší mentální houževnatost. Když teď budu mluvit za obor síťového marketingu, za ty roky mi prošlo rukama tisíce lidí, kteří tu práci dělají dobře, jsou v ní dobří, ale oni mají absolutně nereálné očekávání. Nebo bych to přirovnal, že oni chtějí mít vycházkové tempo, ale maratonské výsledky, sprinterské doslova. A mně to vždycky bylo líto, protože ano, tak mi bylo 20 a myslel jsem si, že prostě budu všude za půl roku a že prostě ty pozice, na kterých mnoho lidí pracovalo roky, já budu mít za pár měsíců.
Speaker 1:Ano, mám toho za sebou, uměl jsem se tímhle i radost z věcí, které se dařily, a já jsem zažil nějaký úspěch. Ale pak jsem si hned říkal no, už jsem mohl být dávno dál a měl jsem toho už. Mít hotové a tamto hotovsledky, ne průměrné. Ano, pokud chceš mít průměrné výsledky, tak můžeš žít průměrným životem. To znamená, chodit do průměrné práce, končit dvě, tři hodiny výsledky, výjimečný životní styl. Zapomeň na nějaký work-life balance.
Speaker 1:Spíš jsem zažil to, že mnoho lidí žilo 3, 5, 8 i 10 let v nerovnováze a, dejme tomu, byli 70% času v biznise a neměli skoro žádný volný čas. Nebo naopak byli v biznise, měli volný čas, ale jich vztahy prostě nějak vyžadovaly víc pozornosti. A ten člověk v určité vteřině minutě došel do toho stávající, řekl OK, moje kariéra už je dost rozběhnutá, tenys, už je do jisté jmény samostatný. Ale teď udělali takový jako switch, přepli a řekli OK, teď budu víc pouzornosti a víc svého času investovat do mých vztahů, do rodiny, a pak si vlastně ten balans v úvozovkách vzali zpátky.
Speaker 1:Podle mě často vidíme, jak v vozovkách někdo si jde ráno na kafe, na golf, pak se kolem 11. Podívá do firmy, je tam do 2 hodin a za 3 hodinky prostě jde domů za rodinou, za dětmi, a říká no jo, tomu se to dělá. A jeho zaměstnanci pak často nedávají no prost, oni nikdy zapomenou, nebo to neviděli, kolik let ten člověk žil, naprosto mimo rovnováhu. Já se netajím tím, že i já jsem posledních 8-10 let měl na první místě jenom biznis a ano, vztahy, a tyhle věci jsem jako řešil, ale spíš méně.
Speaker 1:Prostě nastavil jsem si, že teď je pro mě tohle jako priorita. A neříkám, že to tak bylo vždycky, někdy to bylo právě z toho důvodu, že mě vlastně nic jiného v kluzovkách v ten moment nedávalo smysl, protože jsem si nastavil hodně vysoké cíle, a třeba, když to jsem zaraz budoval dva biznesy, nevybral jsem si to tak úplně jako vědomě, protože kdo trošku zná ten příběh, tak ví, že vlastně my máme v rodině firmu s kávou, kterou 18 let vedl brácha s tátou, a v určitý moment to bylo v situaci, kdy se vyžadovalo v rámci té rodinné firmy, že je tomu potřeba hodně pomoct, aby ta firma se neutopila. A bylo to i ve fázi, kdy já jsem neměl stabilizované své hlavní podnikání.
Speaker 1:Víte co, když máte stabilizovaný biznis, tak máte čas si odběhnout, a v té době jsme to takhle moment se stalo, že ani jeden z biznisů nebyl v vozovkách v té stabilizované fázi a člověk lítal jak hadr na holi mezi dvou podnikáníma. Nebudu teď dělat geroje a říkat, že jsem to všechno zvládl. Stalo to hodně, stalo to vztah, stalo to mnoho věcí. Ničeho nelit jako taková, řekl bych víc přímočará cesta. A říkám to právě proto, že dost lidí se dostane do situace, kdy třeba vidí životy ostatních a říkají si jo, ten člověk, ten má jako všechno v pohodě a taří se mu a rodina šťastná Věc.
Speaker 1:Co, ne vždycky jsou ty věci, jak si myslíme že jsou Co. A byla doba, kdy člověk ano v noci v jednu ráno se vracel z cest. Ať to bylo. Prostě. Když jsem dojížděl v rámci sitového marketingu za týmy jezdil jsem z eventu, kde prostě OK, člověk je u eventu ještě do půlnoci s lidma, baví, se dělají tam ha, večeře, sranda, nějaký típky, poznáme se s těma lidma, no, a pak se vrací prostě o půlnoci domů. A teď, co nejednou jsem ještě jsem žil ve Zlíně potkal třeba nějakého miláčka v domě, Víte co ona prostě se podělá tím kyselým výrazem aha, pán si jde v 10 do práce.
Speaker 1:A upustila takovou poznámku, která vždycky nedotkla se mně. Ale zamyslel jsem se nad tím, protože říkám zajímavý pohled. Takže tak Řekla no jo, to se někdo má, když v podnikách chodí do práce na deset. Vždycky. Ono nevidělo, že jsem přijel v jednu ráno a byl jsem rozmlácený jak slovenská dálnice. Ale prostě vidím tady tohle sto.
Speaker 1:Tím pádem, když tady začnou sítěvý marketing, tak proč se mnoho lidem v sítivém marketingu nedaří? zpočátku no-transcript k kariéru, pracovali na tom, studovali pro to, mají tam mraky zkušeností. Teď jsou v novém oboru a často očekávají, že budou výsledky tak adekvátní tomu, že oni i když se dělají tam to za tolik 50 minut to půjde snadno, a často je vyřadí ze hryují, lidi oslovují, dělají prezentace v samozřejmých webinářích A zpočátku prostě je toho úsilí hodně. A taková unbalanced, nevybalancovaná stránka siťového marketingu je o tom, že lidé nemusí investovat tolik jako v tradičním biznise. Ony musí mít žádné úvěry, závazky, sklady, zaměstnance, ale zase také třeba nevydělávají moc. Takže oni v ouzovkách nejsou v mínusuch měsících, obvykle nejsou jako žádný výbuch.
Speaker 1:A ten člověk najednou vidí, kolik času tráví od rodiny, kolik času by mohlo trávit s dětma, s ženou, prostě koníčkama. Více toho sedí u nějakých webinářů. Děláš tady tohle, ty, ty pyramidy a tak. Ale teď ten člověk vidí tu dřinu, která zatím je, a říká si OK, a stojí mi to za to, protože se lidé často uchlácholí tím komfortem, tím, že OK, tak už mám nějaký věk, už bych měl nějak žít a nemusím se za ničím hnát. A na druhé straně jsou nespokojení s tou realitou, kterou mají, ale nejsou ochotní zaplatit tuhle oběť.
Speaker 1:Oni vidí, kolik si dokážou sítivý marketeři vydělat, jak můžou cestovat, jak mají relativně svobodný život, protože ten biznis poskytuje reziduální příjem který je, neřekl bych, pasivní, ale příjem který je dost specifický v tom, že vlastně odpovědnost za ten biznis není pouze na nich, ale i na dalších lidech. Tím pádem oni dokážou fungovat m? Aniž by všechno museli řešit oni. Proto je s tím marketing tak zajímavý biznis, právě kvůli tomu modelu duplikace. Ale tohle, než přijde, říkám berte to ode mě jako od veterána oboru. Nic jako pasivní přijem nepřijde dřív jak za tři až pět let.
Speaker 1:Proč Ten vpasní příjem? není o tom, kolik máte lidí v týmu nebo kolik vyděláváte, ale jak seniorní lidi tam máte. Je potřeba, ty lidi naučit a první rok prostě být s nimi. Když třeba vydělávají peníze, daří se jim, tak je potřeba je to správně naučit. A v na lidi, když tohle vidí, že to prostě nebude hned. Takže to není o tom, že, ok, naberu tým a ten tým je hned jako super úspěšný.
Speaker 1:Často máte lidi, kteří z počátku zažívají jeden úspěch za druhý. Víte, že to v nich je, že se to naučí, že mají dobré vlastnosti. Často velký rozdíl mezi lidma kteří jsou podnikatele, kteří jsou obchodníci a kteří jsou dobrí manažeři. Protože často někdo dobrý obchodník je v rámci třeba multi-level, že umí získat lidi do spolupráce, umí vlastně prodat tu vizi nebo umím prodat ten produkt, ale potom třeba nemá trpělivost, ty lidi něco učit. Protože ta duplikace, ten pasovní příjem vzniká z toho, že vy naučíte někoho jiného, vás zastoupit za činnosti.
Speaker 1:Když se třeba někdo zeptá, jám no, tak dlouho než naučíte váš tým, aby byl tak produktivní, že zastoupí vaší činnost. Prostě jiným slovy no, musíte přivadit zákazníky. Tak dlouho než naučíte váš tým, aby ty zákazníkyba skvělý obchodník, ale nemá trpělivost, něco někoho učit. Pomůžete mít třeba podnikatele, který ano, je načený z toho, že objevá nějaký nový projekt, že tady může u něč A co si budeme Ono získat zákazníka.
Speaker 1:A naučit někoho jiného získavat zákazníky je asi stejný poměr jako zavázat si sám boty, anebo naučit dítě si zavázat boty. Já se to přesně nepamatuji, ale věřím tomu, že i mě chluku trvalo, než jsem se naučil zavazovat si sám boty. Dneska už to zvládám celkem bez chyb, ale většinou na první dobrou. Ale věřím tomu, že moji rodiče se s tím nějakou dobu natrápili, než jsem se naučil, která šňůrka se jak d, a tohle žere obrovské množství času.
Speaker 1:A když člověk tam nemá tady tuhle vizi, tak s viděnou nějakého work-life balance to vzdá, nebo v tom přestane být ten smysl. A víte, což máte kolem sebe, kteří prostě do vás hučí no jo, prostě jsi vůbec vydělává, že ten člověk často nechápe tu vizi, tu budoucnost. Já, když bych to přidovnal s tím dětem, tak já na tohle nejsem úplně odborník, ale myslím si, že i ta myšlenka, že naše děti pracují na naše důchody, má něco do sebe. Ale než to dítě je tak produktivní, aby dokázalo na ten až důchod vydělat, to chvilku trvá.
Speaker 1:Když třeba vezmu, že dítě jde na první nějakou brigádu v 15, v 16, nebo až ve 30, zkažkou z klasického systému, tak je to mraky času, který není zaplacený, a tohle dost lidí nedokáže si nasadit v hlavě, tak aby byli ochotní do toho tu energii a čas dávat.
Speaker 1:Takže když to řeknu poka, je potřeba do toho jít s tím, že je potřeba ty lidi vyvolat, ne vyvolat, vychovat, vyvol. Ale já jsem v tom měl možná výhodu, že jsem byl zhodně, když jsem sítěvý marketing dělal, a já už jsem tak nějak v těch 13-14 už vnímal, že rodiče mají nějaké kolegy, že v tom biznise jsou nějaké posuny a že byl prostě někdo, kdo začal a byl v podstatě úplvat a jak s tím týmem pracovat, a po nějaké době ten člověk už měl výsledky, byl na podích, my jsme tleskali A ten člověk se pro ostatní byl jako superhrdina, který najednou z ničeho nic prostě dělal kariéru. Já nevím, za rok pokrčil o tři poz, že ten člověk byl pomalu u nás u býváku každé dva dny. A co ten Marušce řekl a jak jí to říct jinak? a když ten Maruška udělá tohle, jak na to reagovat? Lidé to neviděli, já to viděl, že jsem chápal, že to potrvá, než lidi k tomu vychovám. Proto po velkých úvozovkách anebo jít jako obchodní manažer, jako manažer líder, po těch dlouhých penězích, ale to znamená, dlouhou dobu být mimo balans.
Speaker 1:Teď to řeknu úplně otevřeně pokud vás v sítivém marketingu zajímá, řekl bych, ten vrchol, ano, obrovské příjmy a relativně obrovská svoboda, protože vám není co vzít, nemáte zaměstnance, když se něco podělá, tak to řeší ve firmě i za všechde z pláže, ten doslova plážový biznis.
Speaker 1:Ale než tohle přijde, trvá to mnoho let. Protože, ano, jsou biznisy, které dokážou generovat rychlé peníze, ale nestabilní. Jsou v CGM marketingu typy biznisů, produktů, kompetentačních plánů, které dokážou vydělat rychlé peníze, ale ne dlouhodobě. To znamená, vyděláte rychlé peníze, ale ty byznysy negenerují cash flow. Ale pak jsou byznysy, které trvá vytvořit, trvá, než ty lidi vychováte, než ten tým naučíte systematiku té zlikvuté práce, ale pak to generuje dlouhodobě velmi stabilní cashflow.
Speaker 1:Ale obnáší to, být několik let mimo balans. Tohle by mi hodně pomohlo, když bych slyšel ve dvaceti, když jsem začínal svůj pracovní život, protože mě toho nikdo neřekl, já jsem si ty věci pouze myslel nebo nějak jsem je intuitivně vnímal. A když jsem začínal ve roce třech, pak cítil marketing už jako profesi. Tak Někdy mě to dost trápilo, kdyží už se prostě ženili, někteří měli už tu rodinu, tak prostě. A kariér není všechno, a taky se věrují vztahům a podobně. Kteří z nich jsou teda už rozvedení a začínají druhý život.
Speaker 1:A jedno ale kdyby mi to někdo řekl a chápal, a to teď vy potřebujete slyšet, abyste i vy si nastavili, že ta cena, kterou jste ochotní zaplatit, je v pořádku, protože nekaždý je, a často se jdem, cítím, že marketing prezentuje jako cesta bezpráce, jako jednoduchá nějaká metoda toho biznesu. No, a než bych někoho chtěl nějakou lží nákat do tohle odvětví, aby ten člověk si v vozovkách vypl nějakou kontrolku nějakého jako v vozovkách varovného mechanismu a nabihl do nějakého biznesu slověk bude tři měsíce pracovat, pak už budou chodit peníze na účet. Jenom. Ale vrcholoví sítěři, které znám, jsou to velice inspirativní osobnosti neskutečně zajímav dva, tři, pět, než ten biznis začal vracet to, co do toho člověk vložil. A tohle si myslím, že je za mě asi v každém podnikání no-transcript.
Speaker 1:Z těch lidí, kteří žili první dva, tři, čtyři roky, tak to nebylo nic, co by připomínalo nějaký balans v rámci života. Já neříkám, že každý člověk, který se půjde úspěšný, musí obětovat vztahy a volný čas, a tohle já to netvrdím. Já to tak, jak to je. A když už člověk do toho vstoupí, tak je potřeba si vybudovat nějakou houžem na to zmentálně a říct si, že je to tak, jak to je. Takže si nastavit, že ta cesta potrvá 3 až 5 let, ano, můžete bobém úspěchu o tom, že už jste tak stabilní názor a dovednost má, že i, když se něco podělá, že jste schopni to postavit znova, tak to bude nějakou dobu trvat.
Speaker 1:Možná dneska třeba ve vašem týmu máte člověka, který by tohle, co dneska říkám, potřeba půl roku, a teď už ho to trošku nahlodávám a takhle ty pochybnosti a říká si, jestli to je pro něho a jestli ta dřina se oplatí, a podobně. Tak mu tohle video pošlete nebo jí, protože možná vám to člověka může zachránit. Mě by tohle, kdybychlověk říká OK, jirko, zase je já nevím jedna ráno jedeš domů, projíždíš města a díváš se, jak jsou tam ty různé světýlka v těch domech, a člověk si říká OK, kteří? prostě se člověk jak uvědomí, že všechno to, co zažil, od té doby vedlo přesně do tohoto momentu. Ale někdy je fajn, co takhle jako víc vědomit. Když to vezmu i minulý rok, vy jste možná asi všimli, že jsem letos nachu v tomhle darebák a úplně jsem se sobě nevěnoval Na určitý moment.
Speaker 1:Já nechápu dneska proč, když jsem potřeboval nemít energie, tak jsem přestal dělat věci, které mě bavily a dělaly mi radost a cítil jsem se díky nim dobře. Tak jsem přestal cvičit. Jak jsem se naslal do Brna, tak jsem nesportoval a občas člověk jedl co by neměl, večer co si budeme, to jsou různé večeře a hotely a tohle, a teď ty autové snídaně a tohle možné. Tak jsem nabral kvůli nějakých 105-106 kg. Tak, já mám 190, že to není až takový problém.
Speaker 1:Ale cítil jsem se fakt jako na prd A vnímal jsem že, ok, nejsem v balancu, nejsem v rovnováze, že tohle není úplně zdravé. No, tak řekl OK, tak teď je čas, tu roel, určitý koncept, s kterým pracujeme, abych si otestoval, že to fakt funguje na sobě. Ok, rok a půl jsem žil v nervnováze, v rámci balancu, vztahu a zdraví, a pak jsem si řekl ok, teď už to nějakým způsobem funguje, už to nebude couvat, aspoň když chvilku tomu nebudu věnovat. Tak jsem si dal víc času na sebe, že OK, mám takový režim, abych dlouhodobě dokázal podávat tyhle výsledky, protože ano, můžu říct jako v nerovnováelné, ano, dá se to dělat rok, dá se to dělat dva roky, ale určitě ne x let.
Speaker 1:Protože pokud člověk si to neuvědomuje a já jsem si to neuvědomoval tak dost lidí může zajít za nějakou kritickou hranici a možná z toho i vyhořet. A já si myslím, že tohle možná i právě to téma, protože dneska se hrozně mluví o tom, že někdo vyhořel a jaký ty Burnout syndrome. Já si nemyslím, že to jako úplně je nějaká psychická nemoc nebo nějaká diagnoza, ale že to je o tom, že ten člověk dlouhodobě ignoruje nějaké kontrolky. Proto jedna věc je, nějakou hranici překračovat a říkat si OK, teď dokážu na půl roku, na rok v rámci sprintu udělat 200% nějaké produktivity, a pak zase si dám step back ano, o trošku to vybuduju ten biznis, dám nějaké nové týmy, nové lokality, a pak se povědnu víc sobě. To je jedna situace, ani možná neuvědomovat, že člověk ty kontrolky překračuje.
Speaker 1:Pak analogicky může dojít k nějakému vyhoření nebo k nějaké strátě radosti z toho biznesu, že jak už ty věci dělat, že budou fungovat Nebo nosí výsledky, ale už tam není radost z toho. Takže tohle je takový můj pohled na work-life balance, že dost lidí se snaží mít z počátku všechno v rovnováze. To je moje zkušenost a zkušenost ostatníých lidí. Ale ne takovou tu marketingovou verzi, kterou mají na pódi, a takovou tu opravdovou. K tomu ten člověk řekne někde u večeře nebo u skleničky proseká a řekne mi, jak to vlastně všechno bylo. Protože jsou věci, které se ne Všechny je hezké, nevypadají tak cool, ale jsou někdy daleko inspirativněji a důležitější. Protože mě spíš zajímá, kdy byly ty momenty, kdy ten člověk měl pomalu, jak se říká, prs na spoušti a měl chuť, to odpálit. Ten bys mi napíšete do komentáře váš názor na tohle téma. Jestli jste třeba i vy byli nějakou dobu takhle mimo balans, ať to bylo třeba právě kvůli zdraví, vztahy, práce, jestli to prostě vzalo nějakou svoji daň.