Ranní rychlovka s Jiřím Šedkem

206. Ranní Rychlovka - Rozhovor s Lukášem Ticháčkem o budování úspěšného týmu

Jiří Šedek Season 2 Episode 206

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké je to sedět u kormidla ve velké finanční firmě? Lukáš Ticháček z SMS finance se dnes spolu se mnou podělí o své příběhy z branže, kde je úspěch měřen nejen výši ve firemní hierarchii, ale především odbornými schopnostmi a schopností vybudovat výjimečný tým. Jeho osobní zkušenosti a postřehy jsou nejen inspirující, ale poskytují nahlédnutí do světa financí, které není běžně k dispozici. 

Věděli jste, že investovat do nových lidí ve firmě znamená nejen finanční a časové zdroje, ale také nutnost vyvinout "správný filtr", abyste vybrali skvělé kandidáty? Lukáš rozkrývá tajemství, jak správně vést tým tak, aby byl každý člen schopen samostatného růstu, aniž by byl nepřetržitě závislý na svém manažerovi. Přitom klade důraz na důležitost vytvoření kultury, kde jsou lidé motivováni nejen finančním ohodnocením, ale také pochopením hodnoty své práce.

Každá práce přináší výzvy, ale jak říká Lukáš, klíčem je najít v ní vášeň a důvod, proč ji děláme. Zaměřujeme se na osobní stránku práce, diskutujeme o motivaci a o tom, jak někdy "neviditelná práce" může být tou nejdůležitější. 

Speaker 1:

Máte nějakou líbenou?

Speaker 2:

písničku, Nebo můžeš začít čímkoliv. Přemýšlím Lady Gaga, si můžeme zazpívat takový to?

Speaker 1:

Parliž se mě ptal, jestli to je ten carpool. Já říkám jako jo, ale jsou různé pořady s taxíkům. Tak tohle je jeden z těch lepších. Tak jo, jdeme na to, jdeme na to. Přátelé, krásný den. Srdečně vás zdravím u další epizody. Ranní Rychlovky Úplně otevřeně, běžně stopaře neberu.

Speaker 1:

Ale když jsem viděl u AZ Tower v Brně Lukáši Ticháčka, tak jsem říkal toho musě se vzal, já tady mám, pak potom vám dám padé, abyste se dostal zpátky, to se nebojte. Děkuju Četavé, na tenhle rozhovor jsem se moc těšil. Já se teda těším na všechny hosty. Ale s Lukášem jsme se vždycky míjeli na eventech V Bratislavě, jsme se viděli na různých akcích, a vždycky jsme tak jako na sebe mávli, na golfu jsme se viděli. To ale o tom, že Lukáš je v rámci skupiny SMS finance na pozici pomyslím dobře senior, zemský ředitel.

Speaker 2:

Je to tak, ale není to senior kvůli stáří. Ale je to taková pozice nad zemským ředitelem, aby si lidi nemysleli, že jsem starý.

Speaker 1:

Já jsem si říkal, že na penzistu jste poměrně mladý člověk. Takže ok, a přátelé, dneska tady nejsme kvůli tomu, že Lukáš má odbornost ve financích, protože samozřejmě to si myslím, že je nevyhn z jiného rybníčku. Tak prosakuje i Lukášová reputace. Z několika zhodných stran jsem slyšel, že je velice dobrý na výběr lidí, na kulturu v týmu A hlavně rozpoznat, jaké praktiky v rámci biznisu a práce s týmem jsou zd. Jak se se dostalo financí. Byl to jako dětský sen, nebo to byla taková spíš nehoda, náhoda?

Speaker 2:

To bych úplně neřekl Dětský sen, spíš to byla náhoda. Můj brácha začal pracovat nějaký čas přede mn. Kumyslovku se zaměřením na počítačové systémy, kde jsem si uvěřil, že rozhodně nechci dělat v tomto oboru a nechci dělat manuálně.

Speaker 1:

Tak jsem to bral jako práci na zkoušku, a vyzkouším a uvidím, a tak nějak se to povedlo To je úspěšná zkouška, a hned to bylo okátak finance zajímavý do toho pohru, nebo tam bylo třeba období, kdy si člověk tak jako oťukával, jestli to teda jako bude dobrý, jestli to vůbec má smysl, jestli jsem na to ten typ Úplně otevřeně.

Speaker 2:

První schůzka, kdy mě vyhodil pán takovej sedlák, ať nevy, to bývá ve všem. Když člověk vydrží, tak si na tom najde potom ty hezký věci, ty, které ho baví, a hlavně bylo vydržet. A pak jsem si našel lásku k té práci.

Speaker 1:

Takže nebylo to hned, nebyla to láska. Naček, ten se najednou objevil. To je takový úspěch přes noc. Jak dlouho trval ten úspěch přes noc? Jak dlouho jste ve financích?

Speaker 2:

13 let, 13 let, to je docela dlouhá noc, to je docela dlouhá noc, a právě té práci vůbec nemám čas tvořit ten obsah, takže málo kdy zachytím ty věci z té práce a na to dovolené, ten člověk na to má ten čas. Ale snažím se ukazovat právě tu tvrdou realitu, a miluju poustování různých fuckupů, kdy mi zhořely popelnice. Teď jsme na křižovatce kde mi došel jednou benzín, protože jsem volal A zapomněl jsem na to, že nemám natankováno v autě, a došel mi tady benzín a musel jsem stát jako první na světlech A šel jsem tam. Vzadu je benzínka v obleku pro kanistr a benzín.

Speaker 1:

Já se zasmím na tohle téma. Mně se stala v Brně taková ostura na benzínce, kdy taky jsem volal, jel jsem, a teď jsem nastavil na benzínce a mně nedošlo, že mi obnovovali karty a že nemám v mobilu kartu. Já u sebe většinou takový ty vždycky nenosím. Šel někdo na benzínku autem přijede, a když jsem na dotovosti neměl káta nefungovala, já jsem mrzlinu v puse. Tak jsem říkal paní prodavačce říkám to je prdel, co Člověk, kdo jede Mercedesem a nemá nějakou mrzlinu, to je v pohodě, mě pardon ještě řekný stojan A jeho jsem někde dolom ucela.

Speaker 2:

volá mi policie, že jsem odjel bez placení, a já říkám počkejte, já jsem platil. a teď jsem tady začal hledat ty lístky, a tak se mi přišlo na to, že jsem zaplatil špatný stoitřní stoják.

Speaker 1:

tak, mi to nepřišlo. Jo, tak, prostě jsou štipné situace, které v životě vznikají, vždycky to tomu, jak se k tomu člověk postaví. Takže 12-13 let ve financích. No, když jsme u toho, jak to je s týmem kv Je to kolem tříset aktivních lidí.

Speaker 2:

Těch registrovaných bude trošku víc, ale tak jak to bývá, takhle všichni jsou ti aktívní.

Speaker 1:

Taková ta aktivní sales force, ta aktivní jednotka. Přesně, já se vás pozval právě kvůli tomu, že tohle už jenout, ale nabrat 300 lidí, samozřejmě tu masu udržet i v chodu, protože jedna věc je, nějaký tým vybudovat, druhá věc je, ten tým tam udržet. Je to tak.

Speaker 2:

Je to podle vás něco, co je naučitelné? Nebo pohovoru? tak bych k sobě do týmu určitě našel, ale každým tím pohovorem se člověk posouvá dál. Já mám přesnou statistiku, snažím se být co nejvíc systémový a máme takový vlastní software, který jsme si vytvořili, k desledu, kolik těch aktivit mám za sebou, a já udělám v průměru 170 náborů ročně, které vedu já sám osobně, a jsem přesvědčený o tom, že je to právě ta aktivita, která člověka posouvá, která ho zlepšuje, a právě se snažím, moje lidi vést k tomu, aby mě nechtěli na těch náborech, protože v tu chvíli to někdo zase udělá za ně a oni se to nenaučí.

Speaker 2:

Takže je to opravdu tvrdá dřina, která za tímto úspěchem je, a rozhodně nic nespadlo do klína, ale musel jsem si prošlápnout spoustu schůzek, a bylo to tak, že jste hned z začátku viděl, že se teď vés tým, nebo to bylo o tom, že člověk třeba rovně vás dělal, jenom vložně smlouvy, porad se na sebe, a pak přišel ten moment, kdy řekl OK, já chci vybudovat nějaký tým a chci být ten manažer. Člověk si to neumí naplánovat na začátku a nemá ani představu, že by to mohlo jednou dojít až tak daleko. Ale mě naopak na začátku zakázali přivádět nováčka.

Speaker 1:

Já už jsem měl jednoho nastoupit, ale bylo mi řečeno ne musíš prvního půl roku aspoň se věnovat klientům, a pak si můžeš přivíst prvního novba něco, co za mě nepatří do sítěvému marketingu ve financích, že třeba já dělám spisický produkty a vlastně odpovědnost lidí z mého týmu za výsledek je jako nula hurá, juchu už nabírá lidi, teď jim dělá manažera, a tam se dají dát velké finanční kripy, které na ty klienty můžou mít, na dopady dalších, jich sled. Takže tam si myslím, že je takový ochranný mechanismus velice fajn V našem ob restrikcemi a dalšími věcmi zdražila cesta toho nováčka.

Speaker 2:

Takže dneska nás ten nováček stojí na začátku spoustu peněz, a řekl bych, že je to takový hezký síto, že už si ti manažeri uvědomují, že nemůžou vzít do toho boru každého. Samozřejmě, když ten Opatrte nebojte, Říkal jsem že ho dneska podvozím pořádným autem.

Speaker 1:

on furt jezdí v těch motokarách jenom Je to příjemný, je to povolný.

Speaker 2:

Až mě bude 60 let, tak si něco takového taky koupím. Díky, to byl jako kompliment.

Speaker 1:

Jsem takový, takový důchodce v mladým těle, v podstatě. Takže tak no, se zdražují lidi, což je fajn, protože dost lidí si říká, když někoho nabereme, on třeba bude fungovat. Já říkám OK, toho řekne člověk, to si vůbec není vědom kolik jsou jeho č.

Speaker 2:

To je vlastně nakonec to nejdražší na tom. Ale člověk to tak nepřepočítává, to je pravda. Ale ve financích se fakt ta kvalita na většině místech a na drtivé většině místech se velmi zlepšila.

Speaker 1:

Úplně otevřeně. Když byste dneska o všechno přišel a teď fakt jako mimo záznam, jo, Tak ráno Šel byste s tou láskou do toho znova a budou vás znova to Imperium.

Speaker 2:

Mě ta představa baví. Já samozřejmě nechci to zařeknout, ani se mi to nechci vysvětlovat, ale když jezdím jednou za rok jezdíme beneficní cestu na s mým partiákem Milanem, tak je to strašně osvobozující. Když člověk nic nemá, tak je to najednou takový hezký pocit. Ale samozřejmě bych to nechtěl zažít, začít od znova. Nevím, neumím sil představit, že by to pro mě ta cesta byla určitě snažší, protože bych využíval už těch zkušeností, který mám.

Speaker 1:

Takže člověk za ty roky už si je vědom některých havárí, některých tte do slechná ale stejně si musí tu zkušenost prožít sám.

Speaker 2:

Takže určitě bych. Já jsem vždycky chtěl být úspěšnej, a jsem si vědom toho, že ten ú dostal nahoru a ještě na daleko vyšší místo. A inspirují mě příběhy, kdy se tohleto stalo, že přišli třeba o celou firmu a postavili daleko silnější společnost.

Speaker 1:

Jako já jsem návzoru, že člověk, který si je tam třicet lidí v týmu, že to je jako systematická práce, tak vlastně nemá strach z toho, co by se stalo, protože ví OK, tak prostě začnu znova. Člověk si ohnedu kávy?

Speaker 2:

ano, tam si opejmost, že dneska mám ten tým a daří se.

Speaker 1:

Když se pojme o tom týmu, o tom náboru, když tvoří člověk tým a chtěl by dneska začít budovat ve financích nějakou strukturu. A teď si říkám, jak poznám ty správné lidi? Je tam podle vás něco, co se z vaší zkušenosti u těch lidí dá rozklíčovat, že ten člověk bude mít dobré předpoklady, nebo je to vyloženě jako nechat toho člověka pracovat a pak se ukáže?

Speaker 2:

Díky za otázku, a to mě hodně nau, úplně nepředjímat o lidech, protože jsem často byl přesvědčený, že ten bude ten dobrý a ten na to nemá, a opak byl pravdou. Takže já jsem přesvědčený, že v našem biznisu se dáterou já hodně dávám a snažím se si říct má na to, nemá na to? mám spoustu otázek. Když vedu já pohovor s člověkem, tak je to spíš o tom, že se já hodně ptám. říkám kdo pokládá otázky vede rozhovor.

Speaker 1:

Takže se snažím navnímat toho člověka a rozhodnout si, jestli do toho s ním půjdu nebo ne. A třeba zajímá vás spíš, jaký ten člověk je osobnost, jak se chová, jak má osobní kouzlo nebo zpívá zajímat, třeba jeho minulost.

Speaker 2:

Dá se nějakým způsobem na to zapomenout a jít dál. Takže pro mě je důležitý nějaký ten mindset, to, jaký je člověk, jestli je dobrý člověk, jestli je férový, to je asi za mě to nejklíčovější, to těká hodnoty.

Speaker 1:

Asi jsme vyrostli z toho, že tím upřímujeme nějakou zhrudu, která sice bude produktivní, ale jako lidsky myslím zhrudu, že prostě člověk, který těch výsledků jsme, měli tak tendence, to jako po něm zametat, že on se jako spraví, že jo Já jsem to měl takhle na začátku.

Speaker 2:

Když člověk nemá ten tým, tak fakt chce jako každýho, aby měl, aby nějak rostl. Ale s postupem čat, kteří mají ty hodnoty správný, a to je pro mě důležité.

Speaker 1:

Odmítáte i lidi do týmu? Jo, proč?

Speaker 2:

Tak, protože v nich nevidím ten potenciál, nesedí mi intuice mi říká, že to nebude dobrý.

Speaker 1:

Takže je to spíš kvůli té lidské starance, než by člověk řekl jo, ona, já nevím, dělá takovou práci tady nemá šanci ve financích. Spíš teda kvůli lidské starance.

Speaker 1:

Taky tak dneska, jak tady zaznělo tak, čas je drahý a tím ještě mě to nebaví. To je hezká myšlenka, já se toho taky držím. Já si myslím, že jsem to před mnoha lety od jednoho lídla z našeho oboru, že prostě říct Jirko, já dělám pouze s lidma, kde mě to jako něčím baví, bez ohru na výsledky, ale vevnitř cítí, že asi s ním úplně nerozuměl. To není nic ve zlem, oba jsou třeba fajn, ale třeba nejsou fajn dohromady. Samozřejmě věřím tomu, že i v rámci tě fajn, že ten člověk třeba by nezapadl do vašeho kolektivu v rámci hodnot kultury, ale třeba by zapadl prostě kamkoliv jinam.

Speaker 2:

Přesně, to je hodně i o té kulturu špatnou. Tak ty lidi tam nejsou spokojení, a to je ten nejčastější důvod, proč odchází. Proto my se snažíme společně jako tým sportovat, jezdíme na různé výlety, a vlastně trávíme ten čas, že to není práce, ale je to spíš zábava, a ty lid, hlavní gro je ten tým. Jako vybudovat, nabrat tam ty lidi, aby prostě ten tým se jako vytvořil.

Speaker 1:

Dneska jsem názoru, že daleko těžší je, ten tým jako dlouhou hudbu udržet, protože myslím, že ve vašem oboru to platí o to víc, že často i lidi, kteří se jim tak do jinám, ale že jsou i finančně úspěšní, ale třeba odjíždňují do jiné společnosti, A tam si myslím, že to právě o té kultuře vztazích a podobně. Mně se trošku tohle téma naťuknul, ale samozřejmě, co si myslíte, že je ta tajná ingredience, že se nám daří, držet pohromadně takhle velký tým?

Speaker 2:

Tak myslím si, že je to komplexní, právě trávit čas těmi lidmi a vytvořit to prostředí, aby rádi chodili do práce. Já jsem jel teď nedávno výtahem s kolegou, s Davidem, a říkám mu tak, co chce, se ti bylo pondělion, tak já mám pocit, že tady se každému chce, a to mě strašně pohladilo. po té ruše řekl jsem si tyjo, je to fajn, je to dobrý, a asi je to i hodně o tom výno zhnilé jablko dokáže zkazit celý koš těch jablek. takže je potřeba se snažit, eliminovat tady ty lidi, což u té velikosti už je to hrozně těžký, protože dnes ten tým roste ve velké šířce, kdy máme tam spoustu manažerů, co si přivádí lidi nemůžu jen tak říct, toho nesmíš. Samozřejmě oni snaží se mít nějaký přirozený respekt, kdybyť jsme na přátelské bázi.

Speaker 1:

velmi tak si myslím že, když potřebuji tak ten respekt v tom týmu. Mám s kým baví, tak člověk už trošku tuší, jaké tam jsou ty hodnoty. Když je to člověk, který je přímo pod vámi, tak tam si s tím člověk nějak por nějakým jiným manažerem, a teď o něm vidí obrovský potenciál. Vy už tam cítíte, že tam je trošku nějaká časovaná bomba. Ale jak tohle vykomunikovat, to je extrémně těžká věc. Já se v tom učím chodit, protože já jsem v oboru a za druhé už poznám některé toksické chování.

Speaker 2:

Já se taky pořád učím. Právě to je. To si myslím, že je hrozně důležité, aby si manažer uvědomil, že je potřeba se pořád učit. A nemám problém, se učit od mladých lidí, naopak to vyhledávám, abych se naučil tu dnešní mentalitu a to jejich přemýšlení. Takže život patří těm, co se učí.

Speaker 1:

Už se vám někdy stala situace, kdy třeba jste byl buď třeba vzdáleně nebo na nějakém náboru, kdy třeba ve vašem týmu v hloubce přibyl nějaký spolupracovník a on pak př tady s Aničkou, a já chci být pod váma. Už se to stalo někdy.

Speaker 2:

Jo, určitě děje se to a já se tohleto snažím. Nebo máme to striktně daný, že máme jasně daný pravidla, že pokud ten člověk přišel za Aničkou, tak je prostě Aničky, a pokud s tímřilo tak špatný vztahy a tak by to bortilo a tu firmu, že si to nemůžeme dovolit.

Speaker 1:

Já to právě zmiňuju z toho důvodu, že vy už máte nějaké vybudované jméno charisma, osobní kouzla, jak tomu člověk říká, že pokud nebude pod vámi, tak nebude dělat. A to jsem se třeba zvládl několika rád.

Speaker 2:

Jirko, já říkám dnes naopak těm lidem, že není dobré, aby byli pode mnou. Takže já je naopak dávám pod své manažzemí.

Speaker 1:

Tak, velkého týmu, tak nemáte čas na to se starat o toho nováčka. Jo, já to tak beru taky, že prostě když mám lidi, kteří z toho roz týmu tak dívejte, když jste z téhle lokality, já vás rád propojím tady s naším top leaderem z téhle oblasti, bude to pro vás lepší, budete mít vlastně dva rodiče místo jednoho, jak se říká, jo jo, A hlavně, já mám takovou pouč teroristami nevyjednávám, samozřejmě, když ten člověk by tohle prošlo, tak já říkám kdo chce přijít do týmu, že hned první moment dělá, rozbroje a ten tým jako rozděluje.

Speaker 2:

Takže mi jedno, kdo to je, když prostě terorista Někdy je se zbavil třech velmi výkonných poradců, a o půl roku později je na daleko vyšších číslech, a přitom to bylo pro ně jako strašně těžký. Takže někdy fakt, když to vypadá v ten daný moment špatně, tak to za chviličku člověk pochopí, proč se to tak vlastně stalo.

Speaker 1:

Hm, já mám třeba docela rád armádní tématiku u knížek a u různých dokumentů a podobně, a občas je potřeba kus obětovat, aby člověk vyhrál větší válku. Ono to někde znamená, že to je krok zpátky, ale je výkonnostně dobrý, ale prostě nezapadá do toho konceptu. tak je možná lepší, aby mu bylo dobře někde jinde. Přesně tak Zajímavý téma, lukáš. Když by dneska člověk začínal ve financích. Je to o tom, aby se člověk držel toho. To musí člověka bavit, aby fakt mohl být úspěšnej ale není to potřeba na začátku.

Speaker 2:

Tak jak já jsem to měl, tak vy musíte dát. Já říkám vždycky dej tomu půl roku. Rok, to je za mě už dostatečný čas k a po roce. Pokud tě to nebaví a chodíš do té kanceláře zdrcený a seš nešťastný, tak běž radši pryč a dělej něco jiného.

Speaker 1:

Takže to je, takže prostě dát sám sobě čas, to poznat, takže člověk nezjistí po první zkusce, jestli to je nebo není pro něho.

Speaker 2:

A dobrý manažer doká motivaci toho člověka. Takže dneska se snažím pracovat ne s takovou tou vnější motivací. Pojď, udělej tady 10 klientů a dostaneš ode mě něco. Ale snažím se hledat vlastně proč přišel do toho oboru, proč chce dělat ty finance. Naopak, moje strategie je čé s tím, že je to práce s lidmi. Klient může na poslední chvíli odmítnout. Musím někdy zvednout ten telefon a snažím se ho co nejvíc odradit, aby, když tak řekl teď do toho nejdu, než ho vzít, my mu budeme. Vy máte takovou nevdíčnou roli v tom, že děláte spoustu neviditelné práce.

Speaker 1:

Mně se často lidé ptá Jirko, a co vlastně vy děláte? Já říkám mějte, dokážu vám to přímo říct. ale když to dělámasto takový jako spojovací most mezi vedením společnosti a mezi tím trhem, a vždycky se usmějí, když lidi je firma přišla s takovým nějakým bonusem, něčím takovým, to je super, to je skvělá firma. A já se tak usmějí říte je prostě jo, úplně takhle doslova buď anebo A pak lidi prostě.

Speaker 1:

Ale to je tak. No, můžu si udělat storyčko pro moje fanoušky, jasně pro fanoušky a i pro faninky. Tak, přátelé, dostal jsem pozvání, doůžete brzy těšit na rozhovor, ahoj, no, a jedna taková osobní otázka. Já znam, o financích vůbec neuvažujou a jsou už v tom trhu, třeba v jiné oblasti.

Speaker 2:

Jo, ty trendy se hrozně mění a já v jednu dobu, když nebyly ještě sociální sítě, tak jsem samozřejměk a obrovský odpad, strašná nechuť. Chodili mi lidi, co ani nechtěli pracovat, jenom aby splnili pro úřad práce, že se někde šli zajímat o pracovní pozici. Člověka vysáhne život, úplám, tak běžte. Já vám ho nedám A ona no, ale já potřebuji, že jsem tady byla. Říkám buď si mě vyslechnete, budeme spolu tady a stravíme čas A já vám teda zítko dám nebo ne, nebo vám ho nedám. No tak, nakonec i od mých manažerů, že to by už se to dneska dělá. Ty dáš na Instagram jedno video a ozve se těch z lidí. Ale já jsem to musel vybudovat a zatím je spousta času a překročených těch komfortních zón, kdy ukazujete svoje soukromí na začátku mluvíte na kameru. Většiná lidí má jeden společný jmenovatel že se bojí mluvit na kameru a myslí si, že vypadají blbě na té kameře. Říkka, už je to hodně o tom, že mi chodí lidi ze sociálních sítí, takže bych řekl, že to určitě není korporátní sféra. Přes doporučení.

Speaker 1:

Já myslím, že je to ten systém, že prostě inzeráty, poptávky na těchto nějakou nabídku, lidi se ozvolují nebo fakt jako je potřeba jít do toho terénu a vybírat si a jak snajper prostě vybrat zajímavých lidí a oslouvat je.

Speaker 2:

Za mě je nejlepší být na co nejdy? opravdu se nebojím někoho slovit, dát mu nabídku. Já vždycky říkám jako nenutím, nabízím to. Že dám někomu nabídku, tak je to informace. Pokud ji nevyuže, je to jeho věc. Často si ty lidi myslíne.

Speaker 1:

Ono je to právě o tom. Já třeba v tom hledě taky musím trošku přenastavit. Já si nechci nikomu vnucovat. Říkám mějte tomu člověku, dáváte prostě informaci. Petře, vím, že máš svoji práci, ale kdyby ti to zajímalo, je tady takováhle možnost.

Speaker 2:

A to, že ho to nezajímá teď, tak neznamená, že ho to nemůže zajímat za nějaký čas. Takže já vždycky řekne ve finále byť ho to na začátku nezajímalo, ty jo, to zní skvělá, chci jít do toho. Takže tím člověk nic nestratí.

Speaker 1:

Možná trošku si ohřejí polívečku. Ří Honzo, ty můžeš přejít v čemkoliv i v jakémkoliv autě, ale otevřeš pusu a jsi to ty. Jo, je to tak. Oni často říkají, že jemu se to dělá, protože má ty výsledky, a tak se mu dobře čemkoliv. Je to tak, když dva dělají to tež? není to to tež.

Speaker 2:

I, tady se dozví sledující spoustu informací, ale málo kdo ve finále pak půjde. A opravduže nebuďte ochutnávači a zkuste to.

Speaker 1:

Ta doba dneska jeíkladem že jo, jo děkuji, Mám to zpátky Jo jo. Ale zase fajn, když člověk poslouchá lidi, kteří mají nějaký background, mají nějaké pozadí. Teď nemyslím to, co myslíte vy. No-transcript.

Speaker 2:

Dobrá otázka, co Jo? jo projíždí mi spoustu myšlenek teď v hlavě. Tak je to těžké, takhle rychle vybrat, a za mě by to bylo umět se naladit na tu vlnu toho člověka. To si myslím, že je moje silná stránka, že se dokážu bavit téměř s každým, Ať je to člověk vrcholový manažér nebo u nás na vesnici v hospodě s chlapama. Takže umět tak nějak se naladit na tu vlnu a hlavně si udržet tu nějakou pokoru a lidskost, To už jsou tři.

Speaker 1:

No, on to spolu dost hovisí, jako já jsem si říkal, než se to vymyslel. Ale říkal, co mi ten Lukáš obrácené. Vy máte příklad 300 lidí, a každý z nich má poměrně nevím 200, 300 klientů. Můj obor je naopak Já mám 200, prostě několikanásobně víc spolupracovníků, a každý z nich má třeba desetinu klientů.

Speaker 1:

Co mají ti vaši partneři klíčová vlastnost superrekrutera tak být trošku salámista, umět se s každým pobavit, nebýt úplně vyhraněný jako to dělám, to nedělám, to je dobře, to je špatně, prostě být jako za mě na pohodu. Já jsem si myslel, že tohle mi asi povíte, že Protože dokud konverzace běží, tak je business. Možná to bude dřív, možná to bude později, ale kolikrát, co jsem tak vypozoroval, myslím si, že konkrétně v těch financích je to takový dost tím, že v jsou lidi kteří se umí nějak chovat. A už jsem viděl z ničeho výruz velké skupiny. a už jsem Jeď. Vy to v autě nemáte, Ne to?

Speaker 2:

mám, ale já to úplně nenávidím, když starý díváme do té Lukáš je vtipáček, vtipáček. Vtipáček vtipáček Chtěl jsem ještě říct jednu myšlenku že já vlastně strašně rád vzpomínám na to, když jsem začínal, a na tu celou cestu, když jsem byl třeba tady v Br, obrovský město, kluk z vesnice, z malého města, a dneska na to rád vzpomínám vlastně jako to, že třeba ta cesta trvá nějaký čas. užívejte si to, protože ta cesta je na tom úplně to nejlepší.

Speaker 1:

Takže měl prostě držet tým na základě vztahu, komunikace, mluvit s nima. Já si říkám nejsem na financových odborních, ale myslím si, že to je víc o tom, jaký jsme lidé, jak se k tomu týmu chováme, jak máme upřímně zájem a nejenom se dívat na konc měsíce, kdo má kolik bodů nebo čeho, ale prostě být i člověkem, lukáši s klaxonem. Takže složte se na něho a koupte mu auto, které má i nějaké technické vybavení. Děkuju, mějte se ahoj.